ŽvB deníky

Vítejte v centrální databázi deníků pro projekt žvb. Cílem této stránky je shromažďovat příběhy ze hry, uchovávat je pro budoucnost. Uvnitř naleznete široký rejstřík příběhů od hráčů naší hry. Ať už z alfaprovozu nebo z právě probíhající bety. Doufáme, že při čtení naleznete inspiraci, pobavení a sentimentálně vzpomenete na staré časy.
Vyhledávání v článcích:

Poslední články:

Klobouk

16.4.2018 Dilema moudrého klobouku

Když jsme dorazili, již pozdě večer, na nádraží v Prasinkách, řekli nám, že se máme obléct do hábitů na zařazování do kolejí, ale já si uvědomila, že jsem vše nechala v kufru. Co teď? Ptala jsem se sama sebe a kousala jsem se do rtu. Zeptala jsem se na to průvodčího "Ale to nevadí, děvenko," zasmál se postarší muž "prostě se pak převlíkneš na koleji. Moudrému klobouku to tolik nevadí." "Všichni ke mně!" zvolal rázný hlas "Seřaďte se zde do dvou zástupů....
Klobouk

16.4.2018 Bradavický Expres

Ráno jsem se vzbudila okolo 9 hodiny. Šla jsem si do koupelny vyčistit zuby a učesat se. Převlíkla jsem se do civilního oblečení a šla dolů na snídani. Když jsem však sešla ze schodů, čekal mě docela šok. Všichni pobíhali okolo se svými kufry a batohy, dávali je do velkých truhel a hlasitě rozmlouvali se svými kamarády. Vždyť já na to dočista zapomněla! Dnes se odjíždí do Bradavic! Nadšeně jsem vypískla a vyřítila se nahoru po schodech zpět do svého pokoje....
Klobouk

12.4.2018 Příčná ulice

Za tento necelý týden jsem si v kotli udělala mnoho kamarádů... nevím, jestli 2 znamená mnoho, ale budiž. Žilo se mi tu dobře, ale peníze rychle docházely. Musela jsem s tím něco udělat. Dnes ráno při snídani si brigádnice stoupla na stůl uprostřed jídelny Děravého kotle aby na ní bylo dobře vidět. Ti, kteří si toho všimli rázem začali utišovat lidi okolo sebe a ukazovat na ni. Brigádnice počkala, až bude úplné ticho a poté nám oznámila "Studenti Bradavic,...
Klobouk

7.4.2018 Děravý kotel

Když jsem v Londýně, na Paddingtonském nádraží, vystoupila z vlaku,  vyndala jsem si svou mapu s vyznačenou cestou. Rozložila jsem ji a podívala se na tenkou červenou čáru vyznačenou zvýrazňovacím kouzlem od mého táty. Začalo už být šero, vždyť už je skoro 7 večer, a tak jsem vykročila do ulic. Jela jsem dokonce i metrem, což pro mě bylo velkým zážitkem. Stále jsem se bála mé cesty do Bradavic, a tak jsem si představila, že takovýchto zážitků tam zažiji...