ŽvB deníky

Thit i ngrá

Tak. Už zase vezmu do ruky pero a něco do tebe napíši. Název je irsky, protože kdybych to napsala po našem, bylo by to divné.
Jak jsem se již zmínila, na koleji máme samozřejmě prváky. Wenn něco chystala, a vědělo to jen pár zasvěcených, včetně mě. Hm, že bych byla zasvěcená?
No, nicméně měl proběhnout křest prváků, který opravdu proběhl. Rose, Katie, druhá Katie, Wenn, Anet a já jsme se oblékly do černé a nasadily si kápě. Potom jsme vyhnali prváky do spolky. No, někteří se asi vážně vyděsili, protože utekli, jako například Sofie. Ale i Lucas nebyl žádný hrdina, stejně jako Mark, ale ten asi pochopil, že nám "neuteče". Ale nejlíp to pochopili Rachel s Ianem, i když, asi vážně měli strach. No, řádily jsme, a pak, když si velká Katie sundala kápi, tak jsme ji napodobily.Myslím, že Rachel si vydechla. Jako ne ta páťačka, se kterou kámoší Ash, ale prvačka. A vydechla si asi proto, že jsem jí stála na rukou, pravou rukou jí zakrývala oči a levou jí držela před obličejem hůlku. A tak se naši prváci stali pravými členy Nebelvírské koleje. I když, po tom všem byli chudáci tak vyšťavení, že skoro všichni odešli spát.
No, ještě odpoledne jsem si povídala s Lucasem. No a naťukla jsem něco, jestli ví, co je 31. prosince. Nevěděl, tak jsem řekla, že přece Silvestr. No a on na to, jestli se to nějak slaví, nebo co. No a já jsem řekla, že je ples. On se zamyslel a odešel.No a po křestu, se mě zeptal, jestli bych tam nešla s ním. Šok.
Potom, že jsem prý nejhezčí a nejrozumnější. Další šok. Nakonec odešel spát,  a já si povídala s Wenn.
Vypadala smutně a naštvaně. Bylo jí to opravdu líto, protože s tím křestem jsme to přehnaly. Myslela si, že nebude už prefektkou, ale já myslím, že se nic nestane... I když, jeden z prváků vystřelil z koleje ven, a zrovna tam stála Emily. Je z ní primuska, takže šla za Archerem...No, nikdy není pozdě na to doufat, že vše nějak projde...
No, teď k tomu, podle čeho se to jmenuje Thit i ngrá. Znamená to zamilovaný/á.
No, ano. Souvisí to s Lucasem.
Bylo pondělí. Sešla jsem do spolky, kde už seděl on.
Šli jsme na snídani. No a když jsme se vraceli, tak se najednou zastavil před knihovnou, otočil se a vypálil, jestli s ním budu to...no...chodit. Kývla jsem.
Tak a bylo to tu. Asi deset minut po zvonění na hodinu jsem potkala před Velkou síní Nat. Zalezly jsme kamsi na střechu a já jí to líčila. No, ona řekla, že se cítí opuštěná, protože Ed nepřijel. Ale já si myslím, že dorazí...


Přidal Elisa Loyd ve 11.10.2017 0:00:00
Kategorie: Betaprovoz2. ročník
;