ŽvB deníky

On nedá pokoj

No ano. Asi jsem na ten Halloween neměla sedět venku.
*zápis je napsán roztřeseným písmem*
Ráno byla společenská místnost pořád nazdobená, ale k čemu mi to bylo?
Byla jsem, jako kdybych zrovna vstala z mrtvých. Bledá jako smrtka, kašlala jsem, zimnice se mnou mlátila, studila jsem jako led, tak jak se mám s tímhle radovat? No, ale v Bylinkářství mi to šlo.
Lucas mě ve spolce přemlouval, ať jdu na ošetřovnu. Ale co bych tam dělala? Stejně bylo zavřeno...
Vím o jedné takové místnosti, kam někdy chodím a v pondělí jsem tam šla s Lucasem.
No, lehce jsme se tam dohadovali. On ale s tím zatraceným vztahem pokoj nedá!
Už mu to přece musí dojít, ne?
V úterý mi taky nebylo zrovna nejlíp, a potvrdilo se to na lektvarech. Já ten Unizdrav nedám, prostě ne!
Málem jsem se otrávila. No, s Lucasem jsme zase byli nahoře a on mě tam úpěnlivě prosil, abych šla na ošetřovnu. Samozřejmě že jsem odmítala. Nakonec mi podstrčil čaj, který jsem původně nechtěla, ale pak jsem se jednou, ale jen jednou napila. No, radši jsem zalezla do postele.
Mám takový pocit, že za chvíli budu vypadat asi takhle:
Související obrázek
Přidal Elisa Loyd ve 18.10.2017 0:00:00
Kategorie: Betaprovoz2. ročník
;