ŽvB deníky

Zápis #20 - O Červené Karkulce

15.5.2006
16.5.2006
Bradavice, Společenská místnost Havraspáru
Milý deníčku,
dneska jsem se zase prakticky celý den nezastavila. Takové dny mám vážně ráda. Jen co jsem se vrátila ze snídaně a dopsala pár maličkostí do eseje na létání, tak ke mně přiletěla sova profesora Archera. Na lístečku bylo, že je k dispozici v divadle, a pokud mám čas, ať dojdu připravit kostýmy. Hned jsem tam zamířila.

V divadle na mě už čekala velká bedna plná různých kusů oblečení. A tím plná, myslím opravdu plná. Nechápu, jak se to tam profesoru vůbec podařilo všechno nacpat. Asi kouzlo…

Profesor mi taky řekl téma dnešního večera. Mělo to být něco na způsob Červené Karkulky. To jsem trochu čekala, protože když na minulé schůzce profesor řekl, že se bude odehrávat v mudlovském lese, bylo to to první, co mě napadlo. Mým úkolem bylo teda připravit kostýmy pro vlka, hajného a pak samozřejmě i Karkulku. Podle toho, kolik se náš sešlo minule, to vypadalo, že se rozdělíme na dvě skupinky. Každý kostým bylo tedy třeba připravit dvakrát. Nechtělo se mi dělat každé dva kostýmy stejné, takže jsem se rozhodla, že pro jednu skupinku budou kostýmy udělané klasicky, podle popisu pohádky, pro druhou skupinku budou však trochu modernější. A protože nás bylo celkem sedm, bylo potřeba vymyslet ještě jednu postavu. Původně jsem chtěla babičku, nakonec ale profesor přišel s nápadem škodolibé víly. To se mi líbilo mnohem víc.
Profesor si sedl na stoličku a probíral se sešity, já se mezitím snažila zorientovat v té přeplněné bedně. Teda, roztříděné to bylo všechno perfektně, jen toho bylo vážně moc. Takže jsem se nejdřív vším prohrabala a promyslela si, kdo bude mít co na sobě. Profesora jsem ještě poprosila o nějaké pytlíky, do kterých bych mohla oblečení roztřídit, a pak už to šlo celkem rychle. Teda rychle, stihla jsem připravit zatím jen jednu verzi a pak jsme už s profesorem zamířili na hodinu létání.

Cestou profesor poznamenal, že jestli je venku hezky, mohli bychom si jít zalétat. Hned jsem přikývla, že venku je opravdu pěkně. Popravdě, ani jsem si nebyla jistá, jak je venku, ale vidina toho, že bychom nemuseli sedět zavření ve třídě, se mi dost líbila. I za cenu, že bychom létali mezi kužely. Profesor dal vědět zbytku rozhlasem, ať zamíří ke hřišti. Profesor si pro nás ale vymyslel něco lepšího než kužely. U hřiště se nás sešlo celkem šest (a jestli hádáš, že z Havraspáru jsem tam byla sama, tak hádáš dobře). Rozdělili jsme se na dva týmy. Já s Lisou a Lucasem proti Zmijozelu (Carterovi, Avaline a Charlotte). Zahráli jsme si takovou zjednodušenou verzi famfrpálu, pouze s camrálem. Čekala jsem, že nás bez problému porazí, všichni ze Zmijozelu totiž vypadají na košťatech dost jistě, ale hra byla překvapivě dost vyrovnaná. Myslím, že to skončilo 3 - 3, nebo možná jsme o jeden bod prohráli, ale to je celkem jedno. Prostě to bylo vyrovnané, já se dokonce jednou trefila i do obruče a jednou jsem taky pěkně přihrála Lise. Hrozně mě to bavilo, takže když profesor tentokrát ukončil hodinu hned, co zazvonilo, trochu to zamrzelo. O to větší škoda to byla, že to byla úplně poslední hodina létání. A zrovna když jsem se toho koštěte přestala tolik bát.

Po obědě jsme s Lisou zamířili do astronomické věže, i když ani jedna z nás moc nedoufala v to, že by hodina byla. Sedli jsme si, povídali si o zkoušce z astronomie a divadle, a brzy se k nám přidal Carter a Daniel! Vážně? Na hodiny, kde se rozdávají body, nechodí, ale na hodinu, která pravidelně odpadá, přijde. No to už je stejně jedno, nebudu se kvůli tomu zase vztekat. Stejně se letos už nic nezachrání. S Lisou a Carterem jsme ještě chvíli probírali létání. Carter si postěžoval, že kdyby věděl dřív, že půjdeme létat, vzal by si sebou famfrpálovou výstroj. V té by se mu prý létalo líp. Nevím, podle mě kvůli tomu nadělal až moc velké cavyky. Na rozdíl od většiny holek, on měl na sobě aspoň kalhoty, zatímco my měly sukně. A létat v sukni je celkem na nic. Pak se taky zmínil o tom, že on jakožto zmijozelský střelec měl výhodu. No, na to že proti nám stál jeden člen famfrpálového týmu, tak jsme si vedli celkem dobře…

Mimochodem, Daniel tam celou dobu okolo nás poletoval, neustále někam odbíhal a lítal s hůlkou v ruce. Nepřipomíná ti to náhodou někoho? Marka například? Ještě že ti dva se zatím nesešli na jedné hodině. To by dopadlo…

Pomalu jsme se všichni zvedli a vydali se do učebny dějin. Tedy, všichni až na Ma- Daniela. Vidíš to? Já už si je pomalu začínám plést. Ten zamířil na kolej, že si jde pro učebnice a hned dojde. Nedošel. Opět jsem si Lise trochu postěžovala na to, jak to u nás vypadá. Ale ani u nich to není žádná výhra. Poslední dobou z Nebelvíru chodí na hodiny pravidelně jen ona. Mrzimor odpadl už dávno jen Zmijozel zatím docela chodí.

Najednou se na stole před námi objevila tabule. Profesoru Grathovi se na hodinu buď nechtělo, anebo nestíhal. Látku nám proto poslal napsanou na tabuli. Všechny tři nás to dost pobavilo, ale proč ne? Rychle jsem si opsala látku do sešit a s Lisou jsme se pomalu vydali do divadla. U východu ze třídy jsme se setkali s Iz, protože jsem ale ještě chtěla dodělat kostýmy, jen jsem ji pozdravila.

Divadlo bylo ještě zamčené, takže jsem si odběhla hodit věci na kolej a když jsem se vrátila, bylo už odemčeno. V divadle už byla Jennifer a Lisa, Emily během chvilky dorazila a já rychle dodělávala kostýmy. Profesor ještě zbytku rozhlasem připomněl, že klub začíná, ale nikdo ze Zmijozelu se neukázal. Takže profesor rychle vysvětlil, co budeme hrát, každá z nás si vylosovala svoji roly, převlékly jsme se do kostýmů a měli pár minut na rozmyšlenou, jak to vůbec zahrajeme. S holkami jsme se moc nedomlouvaly, prostě jsme improvizovaly. Ještě bych ti asi mohla říct, kdo hrál co, že? Takže Lisa byla Karkulka, Emily hajný, Jenn škodolibá víla a já zvěromág (vlk). Nejdříve šla na scénu Lisa, hned po ní Jenn, já o chvíli později a nakonec se přidala Emily. Na scénku jsme měli jen 20 minut, i tak nás ale profesor musel zastavit, protože už byl čas večerky. To byla trochu škoda, zrovna jsem se ve vlčí podobě chystala skočit na hajného, sežrat ho a potom i Karkulku. Ale i tak jsem si to parádně užila, profesor se zdál být nadšený, každé z nás dal 5 bodů a pak nás poslal na kolej, ať nejdeme pozdě.

Řekla bych, že kostýmy se mi celkem povedly. Byla jsem se ráda, že si všichni nakonec zvolili tu klasickou variantu kostýmů, ta druhá varianta byla hodně narychlo udělaná a tolik se mi nelíbila. Lise to jako Karkulce vážně slušelo, Emily sice muselo být v kostýmu trochu teplo, protože jediné, co se mi hodilo na hajného, bylo zimní oblečení a Jenn jako víla sice vypadala trochu komicky s těmi obřími křídly, které jsem přihodila ke kostýmu na poslední chvíli, ale ani jedna z holek si nestěžovala. Nejlehčí bylo vymyslet oblečení pro zvěromága. Tomu jsem náhodně vybrala nějaké oblečení a ke kostýmu přihodila masku vlka a hůlku. Nic víc se dělat ani nedalo.

Na koleji seděla Iz a Ash. Ash vypadal, že se od včerejška z místa vůbec nehnul, Iz byla naštvaná kvůli rozházeným šachům. Chvíli jsem se s ní bavila, ale byla jsem dost utahaná a tak jsem během chvilky usnula. Probudila jsem se až teď k ránu, Ash ani Iz už ve spolce nebyli. Taky mě mohli vzbudit, za ta bolavá záda jim asi moc nepoděkuju. Protože jsem se celkem prospala, rozhodla jsem se, že se s tebou ještě podělím o dojmy z dneška. I když, vlastně už ze včerejška. A chystám se znovu zalehnout, tentokrát už pěkně do postele. Snad ještě usnu. Dobrou noc.

~ Faye ♥

Příprava kostýmůHodina dějin bez GrathaDivadlo - zadání
DivadloDivadlo - Červená KarkulkaDivadlo

Přidal Faye Ivers ve 1.12.2017 15:07:58
Kategorie: ŠkolaBetaprovoz1. ročník
;