ŽvB deníky
Vítejte v centrální databázi deníků pro projekt žvb. Cílem této stránky
je shromažďovat příběhy ze hry, uchovávat je pro budoucnost. Uvnitř
naleznete široký rejstřík příběhů od hráčů naší hry. Ať už z alfaprovozu nebo z právě probíhající bety.
Doufáme, že při čtení naleznete inspiraci, pobavení a sentimentálně vzpomenete na staré časy.
Poslední články:
23.10.2006Bradavice, kolejní místnost Havraspáru
Milý Deníčku,už je to celkem dlouho, co jsem psala. Takže zase mám co napravovat.
Asi začnu tím, jak pokračovala naše hádka s Iz. Teda hádka… ve skutečnosti jsme spolu ani nepromluvily. Prostě jsme se jedna druhé vyhýbaly. Na hodinách jsem si většinou sedávala s Lisou, zatímco Iz pokaždé zamířila za Carterem. Potom ale Iz onemocněla, takže ani na ty hodiny nechodila. Na pokoji jsme měly tichou domácnost, ale já...Zápis #36 - Musíme si (ne)promluvit!
16.9.2006Bradavice, můj pokoj
Milý Deníčku,v posledním zápisku jsem se ti zapomněla zmínit o jedné důležité věci. A to té, že než jsem odcházela z koleje, seděla jsem u krbu s Iz a Ashem. Trochu jsem se pozapomněla, a když jsem si najednou uvědomila, kolik je hodin, rychle jsem se vydala ven z koleje se slovy, že jdu do koupelny. Neptej se mě, proč jsem rovnou neřekla, kam jdu. Možná proto, že bych si od obou nejspíš vyslechla nějaké poznámky a na to jsem fakt neměla...16.9.2006Bradavice, můj pokoj Milý Deníčku,musím ti říct, co se dneska stalo. *nakreslené srdíčko*
Všechno to začalo tím, když si Iz neodpustila rýpnutí do Elliota a zeptala se ho, jestli náhodou neměl být u zmijí. A jak je ti určitě jasné, tohle se mu zrovna moc nelíbilo a odcházel pěkně naštvaný. Iz jsem u večeře trochu domluvila a slíbila, že na něj bude trochu hodnější. Po večeři jsem Elliotovi poslala taky vzkaz, kde jsem mu psala, ať si z toho nic nedělá...Zápis #34 - Znovu v Bradavicích
15.9.2006Bradavice, kolejní místnost HavraspáruMilý Deníčku,tak jsem zase v Bradavicích. I když, tentokrát se mi se moc nechtělo. Teda, ne že by se mi sem nechtělo, ale prostě… No, to je jedno.
Cesta do Bradavic mi utekla rychle, většinu cesty jsem totiž prospala. Takže mi ani nevadilo to, že vlak měl zpoždění. Probudila jsem se chvíli předtím, než jsme dojeli do cíle. V kupéčku se mnou seděla Iz, Lisa a Jessie. Na toho jsem narazila ještě na nádraží, když stál...
