Vánoční řádění
Bylo 24. prosince a já ještě neměl nakoupené dárky, které
bych dal své kamarádce Marty Week. Takže jsem musel brzo ráno vstát a jít
nakupovat. Jenže byl problém, co mám koupit a hlavně kde. Naštěstí bylo
hlášení, že Vánoční trhy se budou konat ve 3. patře takže rychle nahoru. Hned jak jsem dorazil, byly pořádný fronty,
takže to nevypadalo, že nakoupím rychle nějaký dárky a půjdu si lehnout,
protože takový ranní vstávaní já nesnáším. Konečně jsem všechno nakoupil a byl
čas na večeři, tak rychle do vstupní síně a najíst a spát. Vlastně jsem nemohl
jít spát, protože jsem musel ještě zabalit dárky a odnést do vstupní síně.
Nevím, jestli je to moje chyba, ale doufám, že budou dárky doručeny, protože
kamarádce a kamarádovi jsem podepsal dárky na kus lístečku a vhodil do krabice.
Doufám, že domácí skřítkové budou chytří a podívají se dovnitř. Pokud ne tak se
moc omlouvám kamarádům, a doufám, že se to nějak vyřeší.
Další den byl obyčejný, ale co to píšu, další den byl
výjimečný. Ráno jsem se probudil a nevěděl kam prvně skočit, ale už jsme měli
s Marty domluveno, že hned jak vstanu, tak ji půjdu naproti. Takže rychle
si svléknout pyžamo a dát si školní uniformu a tradá až nahoru
k Nebelvíru. Hned jak jsem se tam dostal, myslel jsem, že vyprsknu smíchy,
Marty ležela na podlaze. Kdyby to byl obyčejný den začal bych řvát ranní
budíček, abych ji probudil, ale když je ten významný den tak teda opatrně.
Asi tak 15-20 minut jsem ji probouzel, než vstala. Potom mě
říkala, že usnula před vstupem do Nebelvíru, protože dáma v obraze už
spala.
Tak jsme šli rychle
na snídani, najedli jsme se, jak nejrychleji to šlo a rychle jsme se šli
koulovat. Marty mě jako vždy nešetří a hází jednu kouli za druhou, na chvíli
jsem si myslel, že jsem sněhulák. Ale potom jsem vzal do ruky hůlku a pak už se
ta koulovačka rozjela. Jedna do obličeje jedna do břicha atd.
Po koulovačce jsme se napili máslového ležáku a domluvili
jsme se, že si půjdeme rozbalit dárky a za 20 minut se setkáme před vstupní
síní.
Jak jsem dorazil na pokoj hned jeden dárek ležel na posteli,
tento dárek byl od učitelů a další jsem našel v truhle. 20 minut uběhlo
jako voda a rychle ke vstupní síni Marty už tam na mě čekala, takže jak jinak
jsem musel dostat jednu sněhovou kouli přímo do obličeje. Potom jsme se šli
podívat ven k famrpálovýmu hřišti. Cestou jsme potkali hodně spolužáků.
Marty mně zatím utekla, takže jsem ji musel najít. Zatím
venku stavěla sněhuláky. Než jsem se objevil venku další rána v obličeji. Než
jsem se vzpamatoval, Marty už běžela jinam. Kolem jsme potkali skleníky a
jezero. Řekli jsme si, že se otužíme.
Byla nám velká zima, tak jsme se šli ohřát do hradu. Asi tak
hodinku jsme běhali po hradě, tak jsme se zahřáli a Marty mě pořád utíkala.
Po běhání po hradě jsme se rozloučili a rychle na kolej,
nevím jak Marty, ale já jsem byl hned u krbu se ohřát. Asi tak po 20 minutách
jsem si šel lehnout a právě se chystám už jít spát. Tak zase někdy..