ŽvB deníky

Zápis #25 - Odjezd z Bradavic

30.6.2006 Londýn, pokoj v Děravém kotli   Milý deníčku, z Bradavic jsme odjížděli dříve, než jsem čekala. Takže jsme si bohužel ani nestihli znovu zahrát Uno. Hned po probuzení na mě čekat dopis od rodičů. Posílali mi odměnu za zkoušky a v dopise mi psali, jak moc se na mě těší. A hlavně, že jim mám taky někdy přivézt ukázat Iz. Vypadá to, že už se konečně zorientovali v soví poště, protože tentokrát odepsali hrozně rychle. Balíčku od rodičů se také dočkala i Iz. Konečně dostala ten kufr, o který je žádala. Nestihla jsem si dopis ani pořádně přečíst, a už se z rozhlasu ozvalo, že své kufry máme vhodit do truhly ve vstupní...

Zápis #24 - Ukončení roku

29.6.2006 Bradavice, Můj pokoj Milý deníčku, škola oficiálně skončila. Teď už mě čeká jen zítřejší odjezd domů a pak dlouhé prázdniny. Když jsem se probudila, čekala na mě rolička. Opět od profesorky Fowler, ale tentokrát zpráva od ní byla daleko příjemnější, než posledně, kdy nám v den zkoušky poslala látku, kterou jsme nestihli probrat. Na lístku stálo, že mi obodovala esej a rozbor kouzla, takže jsem dostala 8 bodů. A cestou na snídani jsem zjistila, že máme desetibodový náskok na Mrzimor. Teď to jen udržet. Na snídani jsem se potkala s Carterem, který řekl, že se půjde podívat za koníkama. A protože to vypadalo, že Iz dneska...

Zápis #23 - Zkoušky

19.6.2006Bradavice, Společenská místnost Havraspáru Milý deníčku,zkoušky mám za sebou, a myslím, že i úspěšně. Mám z nich celkem dobrý pocit. Teď už jen čekat na to, až mi přijde vysvědčení. Jen vůbec netuším, kdy ho dostaneme. Prý snad až někdy o prázdninách. *nakreslený otrávený smajlík* V pondělí ráno jsem vstala celkem brzo a jen co jsem se převlékla do uniformy, letěla jsem do spolky. Koťata tam samozřejmě už nebyla. Čekala jsem to, ale i tak mě to docela zklamalo. Byla vážně zábavná. Pak jsem zamířila na snídani. Zkontrolovala jsem ještě stav bodů a k mému překvapení jsem zjistila, že na třetí Mrzimor ztrácíme už jen...

Zápis #22 - Nečekaná návštěva

31.5.2006Bradavice, Společenská místnost Havraspáru Milý deníčku,původně jsem tě chtěla otevřít až po zkouškách, ale tohle ti prostě říct musím. Ale začnu zase trochu postupně. Mark je asi vážně trochu mimo. Ráno jsem ho potkala ve vstupní síni a on mě pozdravil. Ale ne že by řekl ahoj, on mi řekl dobrý den. Tak staře snad nevypadám, nebo jo? Vlastně, radši ani neodpovídej. Iz zase zmizela někam s Carterem, takže jsem se dopoledne dost nudila. Vzala jsem si ale sešity, a pročetla jsem si je. Zveřejnili nám totiž rozvrh závěrečných zkoušek. Čekala jsem, že to bude stejné jako náš rozvrh, ale nějak jsem nepočítala s tím, že zkoušky...

Zápis #21 - Školní brigáda podruhé

27.5.2006Bradavice, Společenská místnost Havraspáru Milý deníčku,pár dní zpátky se ve vstupní síni objevila tabule, na které stálo, že se bude konat další školní brigáda. Tentokrát dvoudenní. A na rozdíl od té první, na které jsem byla, se tato brigáda měla uskutečnit na školních pozemcích. Takže žádná smradlavá místnost plná bordelu, ale pěkně práce venku na čerstvém vzduchu. Jasně, že jsem měla v plánu jít. Protože ale brigáda měla začít až odpoledne, vydala jsem se do klubu lektvarů a uvařila si pár lektvarů - lehosil, nekašlivec a teplolaď. Samozřejmě, že tentokrát se mi teplolaď povedl, měl přesně tu rudou barvu, o které...

Zápis #20 - O Červené Karkulce

15.5.200616.5.2006Bradavice, Společenská místnost HavraspáruMilý deníčku,dneska jsem se zase prakticky celý den nezastavila. Takové dny mám vážně ráda. Jen co jsem se vrátila ze snídaně a dopsala pár maličkostí do eseje na létání, tak ke mně přiletěla sova profesora Archera. Na lístečku bylo, že je k dispozici v divadle, a pokud mám čas, ať dojdu připravit kostýmy. Hned jsem tam zamířila. V divadle na mě už čekala velká bedna plná různých kusů oblečení. A tím plná, myslím opravdu plná. Nechápu, jak se to tam profesoru vůbec podařilo všechno nacpat. Asi kouzlo… Profesor mi taky řekl téma dnešního večera. Mělo to být něco na způsob...

Zápis #19 - Návrat ztracených prváků

14.5.2006Bradavice, Společenská místnost Havraspáru Milý deníčku,netrvalo to dlouho, a krátce po Lindě se objevil i Daniel Kings. Zatímco Linda marodila s dračími neštovicemi spalničkami, Daniel se staral o nemocnou babičku, se kterou žil po smrti svých rodičů. Já byla nadšená z toho, že konečně bude na hodinách trochu víc modrých plášťů a že se nám třeba podaří aspoň trochu stáhnout tu obrovskou ztrátu bodů na ostatní koleje. Nebo aspoň jsem si to myslela, realita byla trochu jiná… Včera po obědě jsem se vydala na hodinu lektvarů. Byla jsem si jistá, že tentokrát bude. A taky byla. Jenže ne s profesorkou Mang, ale s profesorkou Leadenrose....

Zápis #18 - Návrat na místo činu

5.5.2006Bradavice, Společenská místnost Havraspáru Milý deníčku,hodně často jsem procházela okolo zelené konvičky hlásající, že je čajový koutek otevřen, bez povšimnutí. Po poslední zkušenosti se mi tam vůbec nechtělo a čajovně jsem se vyhýbala velkým obloukem. Až do dneška. Ani nevím, co mě to napadlo. Na pokoji Iz ještě spala, já se nudila a tak jsem vzala sešit připravený na esej z astronomie, který téměř od začátku školy zůstal úplně prázdný, a vydala se tam. Když jsem tam přišla, trochu jsem si oddechla. Nebyla tam Rachel, kterou stále podezírám z toho, že ten láskonoš byla její práce, ale Lillyan. Dalším dobrým znamením...

Zápis #17 - Stěhování

25.4.2006 Bradavice, můj nový pokojMilý deníčku,myslela jsem si, že tě zase nějakou dobu neotevřu. Poslední dobou se zase nic nedělo. Na chodbě se prakticky na nikoho nedalo narazit a společenská místnost byla úplně stejně prázdná, jako celý hrad. Tak jsem po dlouhé době zase vytáhla sadu na lektvary a vydala se něco uvařit. Moc na výběr jsem toho neměla, protože se moje zásoby přísad značně zmenšily, ale zjistila jsem, že někdo v klubu doplnil zásoby a tak jsem si konečně mohla zkusit uvařit nekašlivec. Na ten mi totiž chybělo mléko a taky pomerančová šťáva. Iz má sice nějaké mléko na pokoji, ale má ho tam už tak dlouho, že pochybuju,...

Zápis #16 - Divadelní klub

15.4.2006Bradavice, můj pokoj Milý deníčku,dneska to byl vážně skvělý den. A proč? Protože jsem se dneska vůbec nezastavil. Rozvrh jsem měla nabitý tak, že jsem si v klidu sedla až večer. A hodiny byly také dost zábavné. Začalo to náhradní dvouhodinovkou přeměňování hned po snídani. To měla být ta speciální hodina, kterou nám posledně profesorka Tyler slibovala. Měli jsme se sejít hned po snídani ve vstupní síni. Pak nás profesorka zavedla na střechu, kde jsme si posedali k lavicím. Nemuseli jsme tedy sedět zavření ve třídě, uvnitř hradu, ale hodina probíhala pěkně na čerstvém vzduchu venku. Což byla opravdu příjemná změna, protože...