ŽvB deníky

Zápis #37 - Září/říjen

23.10.2006Bradavice, kolejní místnost Havraspáru Milý Deníčku,už je to celkem dlouho, co jsem psala. Takže zase mám co napravovat. Asi začnu tím, jak pokračovala naše hádka s Iz. Teda hádka… ve skutečnosti jsme spolu ani nepromluvily. Prostě jsme se jedna druhé vyhýbaly. Na hodinách jsem si většinou sedávala s Lisou, zatímco Iz pokaždé zamířila za Carterem. Potom ale Iz onemocněla, takže ani na ty hodiny nechodila. Na pokoji jsme měly tichou domácnost, ale já se tam většinou ani moc nezdržovala. Nechtěla jsem od ní chytnout nějaké bacily. Trvalo to celkem dlouho. Vlastně, poprvé jsme spolu promluvily teprve pár dní zpátky. Tak nějak jsme si to...

Zápis #36 - Musíme si (ne)promluvit!

16.9.2006Bradavice, můj pokoj Milý Deníčku,v posledním zápisku jsem se ti zapomněla zmínit o jedné důležité věci. A to té, že než jsem odcházela z koleje, seděla jsem u krbu s Iz a Ashem. Trochu jsem se pozapomněla, a když jsem si najednou uvědomila, kolik je hodin, rychle jsem se vydala ven z koleje se slovy, že jdu do koupelny. Neptej se mě, proč jsem rovnou neřekla, kam jdu. Možná proto, že bych si od obou nejspíš vyslechla nějaké poznámky a na to jsem fakt neměla čas. A na moji obranu, do té koupelny jsem vážně šla! Jen jsem se pak jaksi nevrátila na kolej. Netrvalo to dlouho, a objevil se vedle mě Frankie s roličkou. Nepřipomíná ti to něco?...

Zápis #35 - První pusa

16.9.2006Bradavice, můj pokoj Milý Deníčku,musím ti říct, co se dneska stalo. *nakreslené srdíčko* Všechno to začalo tím, když si Iz neodpustila rýpnutí do Elliota a zeptala se ho, jestli náhodou neměl být u zmijí. A jak je ti určitě jasné, tohle se mu zrovna moc nelíbilo a odcházel pěkně naštvaný. Iz jsem u večeře trochu domluvila a slíbila, že na něj bude trochu hodnější. Po večeři jsem Elliotovi poslala taky vzkaz, kde jsem mu psala, ať si z toho nic nedělá a že to od Iz nebylo vůbec pěkné. *zamračený smajlík* Obratem mi od něj přišla zpráva. Psal, že ho ten vzkaz potěšil a jestli se nechci zase sejít. Jasně že jsem souhlasila. *usměvavý...

Zápis #34 - Znovu v Bradavicích

15.9.2006Bradavice, kolejní místnost HavraspáruMilý Deníčku,tak jsem zase v Bradavicích. I když, tentokrát se mi se moc nechtělo. Teda, ne že by se mi sem nechtělo, ale prostě… No, to je jedno. Cesta do Bradavic mi utekla rychle, většinu cesty jsem totiž prospala. Takže mi ani nevadilo to, že vlak měl zpoždění. Probudila jsem se chvíli předtím, než jsme dojeli do cíle. V kupéčku se mnou seděla Iz, Lisa a Jessie. Na toho jsem narazila ještě na nádraží, když stál zmateně mezi nástupišti devět a deset a koukal na lístek. Vůbec nechápal, kde najít nástupiště 9 a ¾. A když pak ještě zjistil, že bude muset projít zdí, dost ho to rozhodilo. Stálo...

Zápis #33 - Zlé zprávy

1.9.2006Děravý Kotel, můj pokoj *celý text je napsán roztřeseným písmem* Milý Deníčku,vzpomínáš na ten dopis, o kterém jsem ti psala? Jasně že vzpomínáš, je to jen pár hodin. Ten dopis, který mi měl zlepšit náladu. Že je něco v nepořádku jsem poznala hned, jakmile jsem si všimla, že ho psal taťka svým typickým škrabopisem. Dopisy vždycky píše mamka… Řeknu to ve zkratce, ani se mi nechce moc rozepisovat. Stálo tam, že mamku odvezli do nemocnice, protože se vyskytly nějaké komplikace. Asi ti ani nemusím říkat, jak mě to rozhodilo. Hlavou se mi honily všemožné scénáře toho, co se vlastně u nás doma děje. Okamžitě jsem běžela za Iz....

Zápis #32 - Jak to pokračovalo dál...

31.8.2006Děravý Kotel, můj a šílencův pokoj Milý Deníčku,určitě tě zajímá, jak to pokračovalo dál. Rovnou ti řeknu, že se to nezlepšilo. Spíš naopak, zhoršilo se to. Když jsem včera přišla od Elliota do Kotle, byl už skoro čas oběda. Nakoupila jsem si tedy jídlo a vydala se za Veltem do apatyky. No a na koho tam nenarazím? Na Anet, Makotu a hlavně na Rose. Vůbec jsem na ni neměla náladu a dávala jsem jí to náležitě najevo. Když si všimla mých pohledů, začala se tvářit, že vůbec netuší, co se děje. Když jsem jí řekla, že kvůli tomu jejímu čmárání jsem skončila jako bezdomovec, jen se tomu zasmála a v klidu si tam něco kdákala....

Zápis #31 - Šílená Iz

30.8.2006Děravý Kotel, Elliotův pokoj Milý Deničku,neuvěříš, co se dneska stalo. Iz se totálně zbláznila. Zešílela… Fakt netuším, co jí to popadlo. Jedno vím ale jistě. S tou káčou už nepromluvím. Nikdy! *poslední slovo je několikrát podtržené* Co se vlastně stalo? Hned ti to vysvětlím. Tak tě určitě zajímá, proč tenhle zápisek píšu v Elliotově pokoji. I k tomu se dostanu. Včerejší den začal úplně normálně. Poté, co Elliot málem zešílel z Olivera jsem se vrátila do Kotle, pochlubila se Iz, která seděla u stolu s Ashem, Elliot k nám došel, trochu si postěžoval, a abychom si do něj ještě trochu rýpnuly, oznámil jsme mu, že se...

Zápis #30 - Nákupy

29.8.2006Děravý Kotel, můj pokoj Milý deníčku,včera se konečně otevřela příčná, a začaly nákupy. Já už jsem teda měla všechno nakoupené, ale i přesto jsem vstala brzo a probudila Elliota. Za prvé, tentokrát Iz nevěděla, že tam spí, a za druhé, musel toho dneska stihnout. Vybrat si peníze z banky, nakoupit a hlavně si konečně zařídit ten pokoj. Protože vážně netuším, jak dlouho bude Iz ještě snášet to jeho přespávání u nás. Elliotovi se ale vstávat vůbec nechtělo. Z postele Ze spacáku ho nakonec vytáhla informace, že se mu otevře banka. Rychle vyskočil, sbalil spacák, já ho uklidila zpátky do skříně a šli jsme dolů do Kotle. Když...

Zápis #29 - Vzkaz, návštěva a loučení

27.8.2006Děravý Kotel Milý Deníčku,zase tu pro tebe mám pár věcí, o které se s tebou chci podělit. Asi rovnou začnu tím, jak jsem blbá a nechala se ukecat do něčeho, co bych asi normálně nikdy neudělala. Vážně netuším, proč jsem si v tu chvíli myslela, že je to skvělej nápad. Možná to bylo tím, jak Ethan řekl, že já přece školní řád nikdy neporušuju. No, měl docela pravdu. To občasné toulání po večerce po hradě se asi ani moc nepočítá. Což mi potvrdila i jedna starší holčina, která řekla, že pokud někdy budu chtít tipy na to, jak porušit školní řád, ať se jí ozvu. Měla bych ti ale už asi říct, co že se to vlastně stalo,...

Zápis #28 - Vánoce v létě

16.8.2006 Visánek   Milý Deníčku, tentokrát ti trochu nezvykle píšu už ráno. Ráno jsem vstala, a protože Iz ještě spala a já jsem ji nechtěla vzbudit, takže jsem si vzala zbytek brigády, který mi ještě zbýval dodělat, a vydala se do Visánku z jezírku. Přece jen je dneska pěkně, tak proč být zavřená v Kotli, že?   No, ale vraťme se k sobotě. To se tu totiž konala akce s názvem Vánoce v létě. S Lisou jsme se tam hned po snídani vydaly. Už tam na nás čekala tabule s harmonogramem dne.   Nejdříve nás čekalo pár slov na úvod. Poté začalo přihlašování do první soutěže. Letní koulovačky. Té se mohlo zúčastnit pouze...