Jde to všechno z kopce. Otec mi napsal dopis, ve kterém mě vydědil z rodiny. Školu mi bude platit do dovršení plnoletosti, ale co pak budu dělat, nevím. Michael mě podporuje, i Alia, Blair, Alice, Becca. Vlastně všichni známí. Budou vánoce. Nakoupila jsem pár dárků, ale nevím jak se budou líbit.Potkala jsem Matta, prefekta z Nebelvíru. Hele von je to docela milej kluk … ani mě nazabil, když jsem se ho lekla. Bral to dost v pohodě.Alia je mi vlastně podporou. Ukázala jsem ji dopis, uklidnila mě, že to má podobné, že to bude v pohodě. Ach deníčku, jsem tak ráda, že tu mám kamarády.Ale teď zpátky k deníčku. Je totiž ...Štědrý den!Není škola, Becca mi odjela s Reb kamsi pryč. Prej budou mít party kdesi jinde. Byla jsem docela nešťastná, že tu Becci nebude. Když odešla tak jsem zabalila poslední dárky a poslala je po truhlici. Celý den jsme si pak osobně předávali dárečky, dostala jsem tolik krásných věcí od Blair, Thomase, Erin, Siary, Becci a mnoha dalších, krásné dárečky.
Ještě jedna věc, změnila jsem barvu vlasů. Mám je teď modré, a jsem za to ráda. Sice otec, by mě zabil vidět to, ale nemá nade mnou moc! Zpátky k dárkům.
Večer jsme blbli a hráli si na profesory, bavili jsme se tím, že jsme po sobě mrskali sněhové koule. Potom jsem omylem trefila Merovola evertem … no … chtěla jsem trefit Thomase, ale schytal to Merovol. Pak to zase začalo, najednou jsem si uvědomila, co jsem udělala a tak jsem utekla. Ostatní se mě snažili uklidnit, nakonec jsme si všimli pana profesora Redhorna co došel a pozoroval nás. Poslal nás spát.
Jsem ráda, za své první pořádné vánoce. Rodiče to neslavili nikdy, ale babička mi vždy pošla krásné dárečky. Musí tajně. Ona je jiné než mamka, myslím si, že mamka se bojí otce. Jinak by byla jiná. Jsem ráda, že mi neposlali huláka … proboha … ještě to tak by se mi smáli všichni spolužáci. Jen aby otec nakonec nezměnil názor, on sem tam mění názory, ale já se domů vrátit nechci … takže smolík.
